Můj deníčku :)))

Tak deník jsem ještě nikdy nepsal ...
Ale vypadá to, že to není úplně blbej nápad když už z nějakého důvodu nemailujem:))
Navíc mám pocit, že by mě bavilo se s Tebou o spoustě věcí bavit, ale nechce se mi to psát ... takže tu budou jen útržky a úryvky ... Nebo ještě spíš jen názvy kapitol ... a uvidíme jak dlouhou kapitolu z toho spolu uděláme ;)

ÚTERNÍNEŽSEVZBUDÍŠ

Jestli vstáváš v 7:10, Marky, tak mám přesně 5 minut na to, abych udlělal klik, než si půjdu dát sprchu po ranní výletě do mandlového sadu z rozhlednou ;)

K Tvému poslednímu písmenkování se vrátím později :)
Teď mi tu za oknem do toho začal kecat nějakej drozďák ... tak nevím ... jestli mám psát něco jinýho ... ?

Uff - těch 5 minut je nějakých krátkých ... tak zatím jen názvy kapitol:

 εν πάθος a τῆλε πάθος

Padesát odstínů "promiň" :)

Zrození za úplňku
 

Děkuju za Tvoje písmenka a měj krásný den ... Markétko ... :)

PONDĚLNÍNEŽUSNU

Jupíí! Ještě jsi nic nenapsala! ;)
Nebo jsem to nenašel %)
Teda neber si to špatně, ale mám pocit, že konečně můžu odpovídat na některá Tvá písmenka ;)
Ale samozřejmě, ikdyž chápu, že včerejškem jsi se vyčerpala tak na 3 dny dopředu, tak mi stejně Tvý písmenka budou chybět ... ;)
Navzdory momentální iracionální radosti ;))

Tak teď honem nevím co dřív psát :)
Ale naštěstí si občas napíšu, co mě napadne ... takže to, co je dole, nemusí nutně souviset s Tvým posledním psaním, ale aspoň vím co ...

O doplňování ... se ...
Pobavilo mě jak jsi psala, že vyvažuješ toho, s kým zrovna jsi.
Teda aspoň jsem to tak pochopil.
Tak Ti nevím, pokud to tak je, jestli právě tohle není diskvalifikační kritérium. Pro nás oba.
Protože dělám přesně to samé. Nebo hodně podobné ;)
Takže by to mohla být teda pekelná jízda, ze který by se nám mohla pěkně točit hlava. ;)
Nebo...
... by nám to mohlo pomoct najít se...
Čert ví...

Baví nebaví ...
Štve mě, že snad už po druhé nebo po třetí jsi napsala "dokud mě/tě to nepřestane bavit."
Tyhle věci, Maki, jsou pro mě příliš důležité, aby byly jen o tom jestli mě baví nebo nebaví.
A mám stejnou chuť se zeptat (stejně jako Ty jinde)...
...  Co je Ti vlastně svaté ...?

... Ale neboj, vím, že jsi to myslela trochu jinak ... ;)
nebo? ...

Když tak poslouchám Tvoje písničky 
A čtu znovu a znovu Tvé řádky...
Nevím proč, ale připadá mi, že...
... Jsi pořád ještě zraněná ...
A bojíš se, aby se neotevřely staré rány a k nim nepřibyly nové ...
... nebo, že by to byla moje zranění ... ?

Možná jsme na tom podobě a zároveň jinak ... 
Ale myslím, že když se člověk rozhodne bojovat, musí počítat z dalšími šrámy...

Rewrite the stars 
... A Ty víš, co je psáno ve hvězdách?

"Proč Ti vlastně píšu?"
"Proč si dávám práci s tím, že tak podrobně čtu Tvé myšlenky a reaguju na ně pečlivým formulováním mých myšlenek?"
... to by mě hodně zajímalo ...
Připadá mi totiž, že je to kombinace několika věcí. Mj. že mi chceš s něčím pomoct (s čím?), trochu možná aj sobě ... a taky mi připadá, že procházím poměrně drsnou formou Assessment Centra ;))
A (nejen) ten zbytek bych rád z očí do očí ... nebo spíš ze rtů do rtů ;)))

Umřelé hodiny?
No dovol!
Je to přesně naopak ...   Je to o relativitě času ... Takže spíš o nesmrtelnosti hodin. 
 "Obraz představuje metafyzický obraz času pohlcujícího sebe sama. Strom představuje život a zároveň vzbuzuje neklid."
Takže jsou to zatraceně živé hodiny ... ! :P

Fly
"Děkuju Ti za další nahrávku, oceňuju, že to není dokonalé, a ani asi nevíš, že právě tohle ke mně nejvíc promlouvá a ukazuje mi, že ani já se nemusím snažit být dokonalá"
Tak tohle budu potřebovat vysvětlit víc ;)
Proč zrovna moje nedokonalé hraní Ti tohle říká? 
Mám se urazit? ;D ;D ;D
Jo a ve Fly jsem taky nejdřív rytmus lovil ... Až jsem ho snad ulovil ... ale vysvětlit?
... Pokusím se ...

Skládat společně písničky ...
... bych s Tebou asi nechtěl ...
Aspoň zatím ...
Zatím mi připadá, že máme jiný vnímání muziky ... že jsme jakoby na jiný frekvenci ...
A asi nejen u muziky ...
Ale taky mám pocit, že se v něčem snažíme vzájemný frekvence pochopit ...
 

A na tělo ...
... jsem nezapomněl ... 
;)

Guláš
Jestli máš podobnou paměť jako já, tak v polovině odstavců nevíš, na co se odkazuju a musíš si to né úplně lehce vybavovat, nebo hledat...
Nebo to nechat být ;)
Tak snad to máš snažší ;)))

Už zase nespím ... ale tentorát jenom o kousek ...

Tak doufám, že Ty jo.
Ikdyž v tuhle hodinu?
To ještě nejsi ani doma ... ;)
 

Měj krásný večer, Markétko ...

pondělNíhodněbrzy

Sakra práce. Je to čímdálhorší (a ani nemůžu napsat smajlíka, resp. mračíka, kterýho bych chtěl - bo to náš web neumí. Grrrr :$)
Je 5:13 a převaluju se už tak půl hoďky. 
Když jsem se poprvé podíval na hodiny, tak první číslo byla čtyřka ...
No to su na ten dnešní trénink fakt zvědavej ... zvlášť když přijede půlka managementu ...
Co mi to děláš, má milá Markétko? :P 
Ještě před týdnem jsem spal normálně! &)
A teď mám pocit, že se mi od usnutí převalují v hlavě Tvoje myšlenky ;)
No nic ... ale asi je to křivé obvinění ... (Promiň ... ) 
Spíš za to může ten stejk, co jsem si dal před spaním ;)))

... mimochodem ... tohle "Promiň..." - to o dva řádky výš - jsi měla na mysli? :P ;)
A jetště něco bys k předchozímu odstavci chtěla napsat? ;)

Víš co je zajímavý?
Že asi většina otázek - nejvíc těch, co jsi napsala kapitálkama - se mi honila hlavou, už když jsem to psal ...
A odpovědi?
Znám tak napůl.
A je to fakt spíš na povídání ...
Nejen proto, že napsané to pro Tebe může nabývat (a občas mám pocit, že fakt nabývá) jiných významů, než jak jsem to myslel...

Ale to by se ta slečna, co to teď čte, musela, místo dalších 2 písniček, nějak vyjádřit k těm odpočítadlům :$ ;)
Řekneš jí to prosím? ;)

(Ikdyž písničky jsou moc hezký :) )

Zatím měj krásné dobré ránko, Markétko :)

TAK POSTUPNĚ K TVÉMU NEDĚLNÍMU SLOHU :)

... Ty mi dáváš ;)
A přitom víš, že nemám rád dlouhé texty ... a ještě to drze napíšeš ;P :D :D

Ale zároveň víš, že cokoli napíšeš, si moc rád přečtu. Ikdyž mi dáváš pěknou čočku ...
Chtěl jsem teď napsat "a jsem za ní rád" ... ale pravdou je, že jen tak napůl ... ;)

Jinak většina toho, co jsi napsala dnes, je fakt spíš na povídání ...
Spíš delší.
Nebo ještě delší.
A budu si s Tebou o tom povídat moc rád ... pokud to budeš mít stejně ...

Takže, ... který odpočítávadla tam mám vrátit? ;P ;)

Myslím, že dnes ještě napíšu ... jen teď mám ještě nějaké pracovní věci, co jsem slíbil udělat. Zkusím je splnit rychle.
(nebo pak můžeme aj volat ... pokud chceš riskovat dlooouhé mlčení ... jsem dost unavenej :)  )

Zatíííím čau, Z:)

... a teď pěkně od začátku ...

Ahoj Marki,

chápu to tak, že zatím nejsem hoden žádného z Tvých tajných jmen? ;)
Neboj, já Ti nějaké vymyslím ... pokud se k tomu někdy dostaneme ... ;)

A moje jméno? Asi Zbyni by se mi od Tebe líbilo nejvíc ... 

Jsem dnes fakt grogy - nejspíš ještě furt aj po středeční noční jízdě (jj vím, že jsi to říkala).
Tak kdybych blábolil nesmysly, tak ... je nečti ;)

Chtěl bych toho tolik napsat ... ale už teď vím, že nemám šanci. Sice teď myslím na dnešek, ale ... asi nejen...
Je toho tolik, že mám pocit, že se to do písmenek vtěsnat nedá ... 
Takže ano ... mnohem raději bych to říkal a slyšel ... ani nevíš jak ... 
Tady si tak trochu nevystačíme z nefyzickou blízkostí... A aj na ruční telepatii je to daleko. ;)
No a na tu normální nám chybí část doladění ...
A na druhou stranu, když si tady všechno napíšeme, tak pak spolu můžeme svorně mlčet, ne? :D
Tákže ...

Čím začít?


Kolejema ;)
Když se koukáš na tu fotku dole ... spojují se nebo rozdělují?

Když chodím doma ráno běhat, tak vlastně část neběhám. Chodím po kolejích. Teda po jedné koleji. Asi necelého půl kilometru.
Se střídavým úspěchem. Většinou spadnu tak jednou, dvakrát.
A někdy si dávám výzvy nebo vypisuju dětem soutěže ... kdo dál bez spadnutí a tak ...
Nejdál jsem tak bez spadnutí po jedné koleji došel do Babic, což je bratru tak 1,5 km. 
Bez spadnutí se mi to podařilo jenom jednou ...

Když mě čeká něco náročného, tak své výzvy spojuju se znameními ... 
Něco jako ... pokud nespadnu až k přejezdu, tak ten business vyhrajeme! ;))))
Znáš tyhle druhy výzev? ;))) 
Prostě se pro uklidnění své nejistoty ptát osudu na jakoukoli indicii ...  

No a dneska ráno jsem z nějakého důvodu spojil svoji výzvu s Tebou...

A protože je to s Tebou fakt náročný, výzev bylo několik levelů. ;P
Když dojdu k přejezdu (těch cca 0,5 km), tak by to, co je mezi náma mohlo být důležitý ...
Když dojdu k dalšímu přejezdu (v Babicích - těch cca 1,5 km), tak to bude vážný ...
No a když dál ... tak za Babicema slezu a vezmu to lesem zpátky, protože mě doma čeká spousta práce ...

A bylo to zajímavý ... 
Třeba to, jak moc jsem chtěl dojít co nejdál ...
A jak jsem se na začátku cítil ... noc nebyla dlouhá ani ideální ... takže se mi třepaly nohy a připadalo mi, že jsem si před tím dal aspoň 4 panáky ...
No o to větší to byla výzva...

Tak co, tipněš si jak jsme dopadli?

Už mi padaj oči, tak jenom pár rychlých odpovědí ... a zbytek snad zítra ... (fakt mi chybí povídání z očí do očí ... ):

Bylo Tvé psaní vyjádřením Tvého citu ke mně?
     Prvně jsem chtěl napsat: "Hádej ;)". Ale teď mám pocit, že to zas tak rychlé odpovědi nebudou ... :(
     Ale ano, ikdyž asi ne přímým vyjádřením. Ale nepřímým ano ...  

Proč Ti tolik záleží na tom, abych něco o Tobě pochopila?
       Z více důvodů.
       Protože mi poměrně jasně ukazuješ mantinely, ve kterých se chceš pohybovat. A já se taky v nějakých pohybuju a chci pohybovat.
       Protože chci, abysme měli šanci ... 
       A pak ještě pár důvodů, který se týkají mě samotnýho a to je spíš na to povídání

Ty už víš, jak to máš a co cítíš?
      Z části...
      A Ty?

Jaké je to, co cítíš?
      Nádherný
      Hebký
      Bublavý
      ...

Nechtěl bys třeba raději slyšet "ta slůvka" od druhého člověka úplně dobrovolně z jeho strany, pokud na ně možná někdy nazraje čas? 
Chtěl.
Moc.
A Ty je píšeš né úplně dobrovolně? ;)

Dobrou noc, Marki ...

JEŠTĚNEDĚLE

Ahoj Markétko,

právě jsem dorazil na hotel a nevím jak to dnes večer dám ... 
Ale napadlo mě zeptat se ...
Mám absťák po písmenkách.
Přesněji po Tvých písmenkách ;) A písničky, ač všechny tři (nebo čtyři? ... možná jsme jednu objevil později než jsem měl :?) krásné, nezabíraj.

Jak  to zvádáš Ty? 
Nějaký recept? ;)

Měj krásný večer ...

NEDĚLE

Ahoj Markétko (nebo snad Maklétko, Maki, Mati, ...)

Vlastně dlouho hledám, jak Tě oslovovat. Tak jsem do teď šel cestou nejmenšího odporu a říkal Ti tak, jak si říkáš sama.
Ale ano, Markéta zní tvrdě (ikdyž jen o trochu tvrději než Zbyněk). A aj já bych Ti rád říkal jinak... 
Ale možná naše jména máme z nějakého důvodu. Něco o nás říkají. A možná to něco nebo jeho část akorát nechceme vidět...
Ale na druhou stranu to beru jako svolení Ti říkat formou, kterou bych Ti říkal rád...

Nechce se mi, Maki, moc psát...
Tentokrát to bylo hodně těžký číst...
A navíc se děje docela hodně věcí...
Ale rozhodl jsem se, že psát budu, dokud to budu dávat, a pak uvidím, co s tím ...

A možná bych Ti měl tentokrát já doporučit, abys to nečetla. Nebude to úplně veselý čtení..,

Jestli je mi něco svaté?
Když tak čtu Tvé řádky, tak vlastně nevím. 
Někdy je těžké si udržet víru, že ano.
Ale jsou lidi, na kterých mi záleželo nebo záleží, kteří si myslí, že není.
Jako můj kamarád, se kterým jsem se znal od 5ti let. Spolužák, kámoš z kapely a pak rodinný přítel, který, když jsem odcházel od rodiny, mě odsoudil aniž by mě vyslechl do konce. Zkoušel jsem to 3x. Zajímal ho jen jeho pohled na věc. Od Té doby jsme spolu nemluvili ...

Víš, Maki, odejít od rodiny pro mě bylo nejtěžší rozhodnutí mýho života. Zvlášť když jsem tušil, že to není kvůli jiné ženě, jak to na první pohled vypadalo. A nikomu bych nepřál prožívat to, co jsem prožíval já. Moc jsem potřeboval pomoc. Ale nikdo z blízkých mi nezůstal. 
Všichni měli za to, že mi nic není svaté...

To, že jsem se ve stejnou dobu rozhodl odejít z firmy, kterou jsem spoluzaložil s dalšími kamarády, kteří také kamarády nezůstali a skoro ze dne na den jsem přišel o práci a docela dost peněz, je už spíš jen maličkost. Ale i tihle bývalí si myslí, že mi nic není svaté.

Možná je bláhový se domnívat, že mi něco svaté je, když si všichni kolem mě myslí, že není.
A asi teda blázen jsem, ale myslím si, že je.

Když jsem v osmi letech složil svoji první písničku, strašně jsem se bál ji někomu zazpívat. A opakovalo se to pravidelně na gymplu, když jsem přinesl něco nového do kapely. A taky když jsem skládal melodie a verše holkám. 
Nevím jak to mají ostatní, ale mě to vždycky připadalo, jak bych se před ostatními vysvlékal. Nejen z oblečení, ale i z kůže a postupně odhadoval všechno až do nejhlubší části svého srdce...
A vždycky mi taky připadalo, že potřebuju sebrat hodně odvahy, abych to udělal. A pořád to tak je, ikdyž je to po tolika pokusech už asi trochu snazší.

Vlastně nevím, jak moc odvahy jsem musel sebrat, když jsem psal o milování se... Ale vím, že jsem se zastavil a dvakrát se rozmýšlel.
A pak jsem se rozhodl.
Ikdyž jsem věděl, co to v Tobě může vyvolat. A co to pak může znamenat...

Myslím totiž, Maki, že některé city se v člověku vytvářejí mnohem dříve, než je ochotný si je připustit...
A pokud jsem se netrefil a jen si promítal mé city do Tebe, tak mi to, prosím, promiň ... 

A co mi tedy svaté je? 
Snažím se věci nazývat tak, jak je cítím. Být upřímný sám k sobě i k druhým - pokud si myslím, že to snesou (a mám dost odvahy to snést sám). 
A jsou pro mě svaté některé hodnoty. Ať to stojí, co to stojí. Třeba i odchod z firmy, která byla i mým dítětem. 
Aspoň se o to všechno snažím... Ale ani zdaleka nejsem dokonalý... Spíš mi připadá, že čím dál tím méně ...
... a myslím, že to nepoužívám jako alibismus ...
Prostě jsem jen na své cestě, jako všichni ostatní ...

A je mi moc líto, že na některé věci přicházím až teď. Na věci, které mi svaté začínají být. Teprve nyní.
Třeba maličkosti, jako je společná večeře s dětmi a rodinou, kterou už nemám...
Možná kdybych je pochopil dříve, mohl jsem spoustě lidí ušetřit hodně bolesti...

Ale ať se to komu líbí nebo ne, tak některé věci se budu snažit říkat tak, jak je cítím. Protože tak je to pro mě svaté.
Zraňovat ale nechci. Tak pokud se to stalo, tam mi to prosím promiň...

A ano, z toho jasně vyplývá, že některé věci mi svaté ještě nejsou. Ale věř mi, snažím se...
Mám k tomu víc důvodů, než to na první pohled vypadá...

A talenty a dítě štestěny?
Ano, mám talent na spoustu věcí a často mi jde samo to, co ostatním trvá týdny, měsíce, i roky ...
Ale je to spíš prokletí než požehnání...

A to štěstí...?
Asi to bude znít zmateně a vlastně si vůbec nejsem jistý, jestli to tak funguje, ale zatím to tak vypadá, tak s tím pokračuju. S čím? 
Snažím se být připravený, a snažím se, abych se nesnažil... A je to pekelně těžká práce...

No a Nohavicovy Markéty jsem měl vždycky rád. Teda mnohem víc tu druhou než tu první. Ta první mi ze začátku připadala nemístná... Ale pak jsem se k ní dostal. 
Ta druhá je jedna z mě nejbližších písniček ...
Snad i proto, že jsem kdysi miloval Markétu...

Proč Ti to všechno vlastně píšu, když jsem to nejspíš nikdy nikomu takhle v kostce neřekl? 
Snad ještě pořád věřím, že jsi jedna z mála, která by to mohla pochopit, když budeš chtít.
Snad je pro mě důležitý, abys to pochopila... 
A rád Ti k tomu řeknu víc, když budeš chtít... až přijde správný čas...
Protože jsem přesvědčený, že v tomhle jsme ze stejnýho těsta. Ikdyž to tak teď asi nevypadá.
A pokud ne, nevadí. 
Za pokus to stálo...
Jak píšeš... Času je spousta...

Dobrou noc, Maki...

You say yes, I say no ...

SOBOTA

Jak Tě tak čtu podruhé...

Co hledám?
Co hledáš?
Hledáme to samé...
Akorát Ty to hledáš (teď) ve mně (ikdyž nechceš)
A já to hledám v sobě a moc mi to nejde (ikdyž chci).

Always look on the bright side of life
A jak znáš moji oblíbenou písničku? :D


Hádanka 
To, že: "Celé toto není "ono""
... ti říká:
rozum,
srdce,
nebo duše...?
Být si tím jistý a považovat to za úplnou pravdu může jenom jeden z nich.
A jeden z nich něco takového říci neumí a ani nikdy neřekne... 
Víš kdo je kdo? 

Probudila's mě.
Dnes ráno 
V 505
Řekl jsem Ti: "Nech mě spát..."
Ale bylo to moc příjemný...

Nechceme se navzájem...
... a přesto se milujeme ...

ANO i NE v Tobě 
Vím jak dát "ANO" v Tobě větší prostor. Jak na něj namířit bodové reflektory a namalovat ho po vzoru impresionistů...
Tak, aby se zdálo krásné, přitažlivé a neodolatelné...
Já to nejen vím, ale je to moje druhá přirozenost. 
Moje touha...
A závislost...
A je to tak hluboko, že mnohdy nevím jak to dělám a co přesně...
... A tohle píšu, snad abych...
Tomu ubral moc...
A dal větší prostor...
Tobě...
A mě...
Od Tebe...
Ke mě...
Ode mně...
K Tobě...
Od nás...
K nám...

"Ráda se také poučím..."
(Mi) Zní hrozně... :P
Namyšleně ;)
Jakoby to už předem říkalo: 
"Vím co vím. A moje závěry jsou správné! 
Moje dveře (poznání) jsou tudíž zamčené...
A odemknu jenom, když budu mít důvod.
Pádnej důvod.
Hodně pádnej důvod! 
Navíc podloženej průkaznými vědeckými studiemi (uveřejněnými při nejmenším v Harvard Business Journal) :P
...
Tak mě jen napadla otázka: není náhodou překladem "φιλεῖν σοφία": "Dveře mám otevřené..."?
... 
Nevím... Školy nemám ;D
Tedy ne ty se správným názvem ... ;P

Jsem na sebe naštvanej!
Na svou disciplínu.
Včera jsem šel kvůli pismenkům spát o hodku a půl později a teď už je zase skoro hodku provozuju. Grrrr >:$

Zpátky na zem 
Jen na chvíli :)
Úterý a středa 
(za 10 a/nebo 11 dní)
Možná budu potřebovat na Slovensko :(
Budu vědět teď v úterý...
Pokusím se nechat proudit toky událostí okolo těchto dní, ale nevím jak moc si to.můžu dovolit ... 
Když by, tak zkusím udržet aspoň úterý...
Nebo?
Vlastně netuším jak to máš Ty tam, kde se počítadla dotknou nuly...
Nebo možná tuším... 
Ale jen tuším ;)
Takže... je něco, co bych měl vědět než to začnu ovlivňovat? 

A zpět do oblak 
Ty a krásno
Můj deníček - nástroj 
Tvůj deníček - umění 
Obdivuju
Jsi prostě Borec... (ka) ;)))
I závidím 
A hlavně... děkuju :)

PS:

Jak Tě čtu potřetí ...

... tak už mi "Ráda se také poučím"
mi nezní namyšleně
Ono je to totiž často tak, že si v takových věcech člověk promítne do toho druhého něco svýho a pak to tam vidí... 
Podtrženo sečteno... Promiň, ... to nejspíš patřilo mě ...

Like A Bridge Over Troubled Waters I will ...
May It Be 
Krásná k zbláznění ...
Snad mi to dojde léty ...

PÁTEK

Objetí

Úplněk

Etiketa ... zapomněl jsem na doprovod k Tvým dveřím ... ? ;)

Empatie - jak cítím co cítíš? Jak cítíš co cítím? :)

Nebezpečnější než jsem čekal 
Teprve díky Tobě jsem si uvědomil jak moc mi některé věci chybí 

Jak paní Hoganová ovlivní moje děti...

Google Analytics 
Nepoužívám 
Neumím
Ani nic podobného 
(update: a napadlo mě to asi o 2 hodiny dřív, než jsem Tě četl. Když jsem koukal na Orion z místa odkud jsem Ti minule posílal fotky)

Příliš mnoho synchronicit

Jasnější signály 
... je jediná šance jak se dozvědět, že to  čteš 
(update: ale už přišly, takže netřeba :) ... ikdyž ... přemýšlel jsem jak dlouho vydržíš :D :D :D (sám jsem si dal závazek, že do pondělí;) ... a jsem rád, že jsi začala zase psát ...;) )

Tajemno 
Ikdyz... Je ještě jiná šance...
(než jasné signály)

Můžeme se pochopit...?

Soutěžit 
Nechci

První dojem ...
Dokážu...
Až se někdy sám bojím ...
Protože:"Nikdo Vám nedokáže splnit to, co my Vám dokážeme slíbit...";) (:

Tvůj výraz, když jsem se zeptal jestli chceš vidět Matese ;)

A kde bereš tolik krásných písniček?
A proč mi posíláš právě tyto?
Co říkají Tobě? 

Psaní víc než sex...!(?)
Tohle určitě teď nepochopíš, ale vysvětlím pokud budeš chtít...;)

Opičák a Kašpárek ;)
Smutný klaun ... (,: ... :,)
Jsi první, kdo ho vidí...
Co na to říct...
Ale ano, vím o něm ...
Dlouho...
Hodně dlouho... 
Ale to je všechno, co o něm vím...

Tvoje písničky 
Nevím jestli chápu...
Ale pro mě jsou také vzácné 
Protože...
Cítím, že jsou vzácné pro Tebe 
Ale hlavně protože jsou krásné a hluboké...
A protože říkají to, co Ty sama by ses říct neodvážila, nebo by ses bála, že to neřekneš tak krásně a hluboce...
Protože ...
... to jsi Ty ...
        ...
A proto ...
... se je učím ...

Jeden z rozdílu mezi námi (a některé jsou opravdu jako den a noc ;)) je, že Ty už víš, co je to: "...celé toto", co: "není "ono"."

... A udělat s tím něco bude těžší a těžší, pokud nechceš čekat léta.
(Ale učili mě, že snad podle NLP nikdy neexistuje jen jedno řešení dané situace. Vždy jsou prý aspoň čtyři...)

Ale jestli se v noci budíš už teď...
Nechci Tě mít na svědomí...
A asi to myslím vážněji než kdykoli předtím...
Ikdyž by mi to bylo moc líto...

Yesterday
Štěpa se zeptal... Jestli jí umím 
A mě se s ní spojil smutek ze středy 
Až jsem se ho lekl...
A právě pro něj jsem to vůbec nechtěl nahrát, a už teprve ne poustnout...
Boj trval docela dlouho...
Ale bylo to mnohem silnější než můj odpor...
Totiž muzika mě definuje 
Říká mnohem dřív to, co cítím někde hluboko. To, kam mě vede moje duše a nebo moje cesta...
A někdy o to (co bych tou cestou ztratil) vážně nechci přijít... A bojím se...
A je jen málo věcí, kterých se bojím...
Naštěstí je také moje můzi(ka) asi tak stejně konkrétní jako původní část bible psaná v aramejštině ;)

Jo a ty pocity...
Také moc dobře znám...
A popsala jsi velmi výstižně, jak jsem s nimi zacházel dosud. A nejjednodušší by bylo se tím nechat opět strhnout...
Ale tentokrát vidím příliš mnoho důvodů, proč to udělat nechci... 
Některé dříve nebyly, ale mnoho z nich jsem jen neviděl... 
...
Věříš mi...?
...
Věřím si...?
...
Tak mi drž pěsti!

Už polezu z vany ;)))

A už podruhé se mi chce napsat:"...
Ale nenapíšu...
Kvůli tomu, co je napsané o pár řádků výš...
A také... Tahle hudba je sice krásná (moc krásná!), ...
... ale také zatím moc hlasitá... 
A člověk proto jen málo slyší tu hudbu, která je pod ní... Nebo možná spíš v ní...
Je její páteří a její duší... 
Ale její tóny mohou říkat něco jiného, než fortissimo, které teď oba slyšíme...

Dobrou noc Markét...

Imagine there's ...